Článek 26
Vydávání karet řidiče
1. Kartu řidiče vydá na požádání řidiče příslušný orgán členského státu, kde má řidič obvyklé
bydliště. Karta musí být vydána do jednoho měsíce od obdržení žádosti a veškeré nezbytné
dokumentace příslušným orgánem.
2. Pro účely tohoto článku se „obvyklým bydlištěm“ rozumí místo, kde osoba obvykle, tj.
nejméně 185 dní v každém kalendářním roce, žije z důvodů osobních a profesních vazeb nebo
v případě osoby bez profesních vazeb z důvodu osobních vazeb, z nichž vyplývá úzké spojení
této osoby s místem, kde žije.
Za obvyklé bydliště osoby, jejíž profesní vazby jsou jinde než vazby osobní, a která tedy
střídavě pobývá na různých místech ve dvou nebo více členských státech, se však považuje
místo jejích osobních vazeb, pokud se tam pravidelně vrací. Tato poslední podmínka nemusí
být splněna, pokud osoba pobývá v některém členském státě, aby zde vykonávala časově
omezený úkol.
3. Řidiči prokazují obvyklé bydliště jakýmkoli vhodným dokladem, například průkazem
totožnosti nebo jakýmkoli jiným platným dokladem. Mají-li příslušné orgány členského státu
vydávající kartu řidiče pochybnosti o správnosti uvedeného obvyklého bydliště, nebo pro účely
určitých specifických kontrol, mohou požadovat jakékoli dodatečné informace nebo důkazy.
4. V řádně odůvodněných a výjimečných případech mohou členské státy vydat řidiči, který
nemá obvyklé bydliště ani v členském státě, ani ve státě, jenž je smluvní stranou dohody AETR,
dočasnou a neobnovitelnou kartu řidiče, jejíž platnost nelze prodloužit a která platí po dobu
nejvýše 185 dní, je-li tento řidič v pracovněprávním poměru s dopravcem usazeným ve
vydávajícím členském státě, a v případech, na které se vztahuje nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 (16), pokud předloží osvědčení řidiče uvedené ve
zmíněném nařízení.
Komise na základě údajů poskytnutých členskými státy pečlivě sleduje uplatňování tohoto
odstavce. Každé dva roky podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o svých zjištěních a
posoudí zejména, zda dočasné karty řidiče mají nějaký nepříznivý dopad na trh práce a zda jsou
dočasné karty vydávány konkrétním řidičům více než jednou. Komise může podat vhodný
legislativní návrh na revizi tohoto odstavce.
5. Příslušné orgány vydávajícího členského státu přijmou vhodná opatření k ověření toho, že
žadatel dosud není držitelem platné karty řidiče, zapíší na kartu řidiče osobní údaje a zajistí,
aby byly údaje viditelné a zabezpečené.
6. Doba platnosti karty řidiče nepřekročí dobu pěti let.
7. Platná karta řidiče smí být odejmuta nebo její platnost smí být pozastavena pouze tehdy,
pokud příslušný orgán členského státu zjistí, že karta byla padělána, že řidič používá cizí kartu
nebo že karta byla získána na základě nepravdivých prohlášení nebo padělaných dokladů.
Jestliže platnost karty pozastaví nebo kartu odejme jiný členský stát, než který ji vydal, vrátí
tento členský stát kartu co nejdříve orgánům vydávajícího členského státu a toto odebrání či
pozastavení platnosti odůvodní. Lze-li očekávat, že vrácení karty potrvá déle než dva týdny,
uvědomí členský stát, který pozastavil platnost karty nebo ji odejmul, během těchto dvou týdnů
vydávající členský stát o důvodech tohoto pozastavení platnosti či odebrání.
7a. Příslušný orgán vydávajícího členského státu může po řidiči požadovat výměnu karty řidiče za novou kartu, je-li to nezbytné ke splnění příslušných technických specifikací.
8. Členské státy učiní všechna nezbytná opatření, aby zabránily padělání karet řidiče.
9. Tento článek členskému státu nebrání vydat kartu řidiče řidiči, který má obvyklé bydliště v
části území uvedeného členského státu, na něž se nevztahují Smlouva o Evropské unii a
Smlouva o fungování Evropské unie, jsou-li v takových případech uplatňována příslušná
ustanovení tohoto nařízení.